- Vědomí je stav, ve kterém si jedinec plně uvědomuje sám sebe a své okolí a je schopen reagovat na podněty z vnějšího prostředí i na vnitřní stimuly.
- Vigilita (bdělost / kvantita):
- Schopnost udržet pozornost a reagovat na podněty.
- Vigilita je základní podmínkou vědomí – musí být přítomna, aby bylo možné vyhodnotit luciditu.
- Lucidita (jasnost vědomí / kvalita):
- Umožňuje vědomí a správné chápání vlastní osoby a okolí.
- Podporuje schopnost logického myšlení a přiměřeného chování.
- Poškození lucidity může nastat při dezorientaci nebo kvalitativních poruchách vědomí, jako je například delirium.
Kvantitativní posouzení vědomí hodnotí úroveň bdělosti a dělí ji do několika úrovní na základě reakce pacienta na podněty. Míra bdělosti se snižuje při poruchách vědomí, které mohou přejít až do hlubokého bezvědomí.
- Somnolence:
- Lehké snížení úrovně vědomí, pacient je spavý, ale lze ho snadno probudit běžnými podněty, jako je hlasité oslovení.
- Po probuzení reaguje přiměřeně, ale rychle se vrací do spánku.
- Příčiny: např. únava, dehydratace, infekce.
- Sopor:
- Hlubší útlum vědomí, pacient je spavý a vyžaduje silnější podněty k probuzení, jako je bolestivý podnět (štípnutí nebo zatlačení na sternalní oblast).
- Po probuzení může být zmatený a návrat do spánku je rychlý.
- Příčiny: např. intoxikace, metabolické poruchy, infekce CNS.
- Kóma:
- Nejhlubší stupeň kvantitativní poruchy vědomí. Pacient je zcela nereaktivní na zvukové nebo bolestivé podněty.
- V závislosti na závažnosti lze kóma rozdělit na:
- Lehké kóma: Pacient může reagovat reflexními pohyby na silný podnět (např. flexe či extenze končetin).
- Hluboké kóma: Žádná reakce na bolest, pacient nereaguje reflexivně, tělo je zcela ochablé.
- Příčiny: např. těžké trauma hlavy, cévní mozková příhoda, intoxikace, metabolické selhání.
Kvalitativní posouzení vědomí se zaměřuje na jasnost a správnost vnímání okolního světa a schopnost interpretace smyslových podnětů. Poruchy v této oblasti mohou ovlivnit to, jak jedinec chápe sebe a své okolí, a projevují se zkresleným nebo nesprávným vnímáním.
- Halucinace
- Vnímání podnětů, které ve skutečnosti neexistují (např. slyšení hlasů, vidění neexistujících objektů).
- Mohou být sluchové, zrakové, čichové nebo taktilní.
- Často se objevují u psychotických stavů, intoxikací nebo neurologických onemocnění.
- Iluze
- Nesprávná interpretace skutečných podnětů (např. vnímání stínu jako postavy).
- Vyskytují se obvykle v přechodných stavech (např. únava, zmatenost), ale mohou být i příznakem psychických poruch.
- Delirium
- Akutní stav zmatenosti, který zahrnuje dezorientaci v čase, prostoru a osobě.
- Doprovázeno neklidem, halucinacemi a iluzemi.
- Často způsobeno metabolickými poruchami, intoxikacemi, infekcí nebo vysazením alkoholu (delirium tremens).
- Demence
- Trvalá a progredující porucha s úbytkem kognitivních funkcí, která ovlivňuje paměť, myšlení a schopnost orientace.
- Nejčastěji způsobená neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimerova choroba.
- Pseudodemence
- Stav připomínající demenci, ale způsobený jinými, často reverzibilními faktory.
- Příčiny mohou zahrnovat metabolické nebo hormonální poruchy, jako je nedostatek vitamínu B12 nebo hypotyreóza.
- Na rozdíl od pravé demence může být pseudodemence léčitelná.
Apalický syndrom označuje stav, kdy kůra mozková nefunguje, ale kmen je aktivní. Pacient je tedy bdělý, ale nemá myšlenky ani schopnost reagovat na podněty.
- Vegetativní stav: Další termín pro apalický syndrom, vyjadřující, že hluboké mozkové struktury fungují, zatímco kůra ne.
- Coma vigile: Pacient je bdělý, ale bez vědomého myšlení.
- Locked-out syndrom: Stav, kdy pacient „ztratil duši“, nevnímá sebe ani okolí.
Mechanismy vzniku
- Trauma: Například autonehody, pády.
- Cévní mozková příhoda: Nedostatečný přísun kyslíku do mozku.
- Difuzní axiální poranění (DAP): Přetržení axonů vlivem rychlé rotace hlavy.
Prognóza
Pokud stav trvá déle než 3–6 měsíců, označuje se jako trvalý vegetativní stav s velmi nízkou šancí na zotavení.
Locked-in syndrom je stav, kdy má pacient plné vědomí, uvědomuje si okolí a je orientovaný, ale je kompletně paralyzovaný, s minimální možností pohybu (často jen očima nebo víčky).
Příčiny
- Poškození mozkového kmene: Např. krvácení, absces nebo mechanické poranění, které přeruší kortikospinální a kortikobulbární dráhy.
- Amyotrofická laterální skleróza (ALS): Degenerativní onemocnění postupně ničí motorické neurony.
- Centrální pontinní myelinolýza (CPM): Vzniká při rychlé korekci hyponatrémie, což vede k poškození myelinu v oblasti kmene.
Prognóza
Locked-in syndrom má špatnou prognózu; pacienti jsou náchylní k dekubitům a infekcím, které často způsobí smrt. Délka přežití je nižší než u vegetativního stavu.
Locked-out syndrom je stav, kdy pacient není vědomý, ale základní funkce, jako cyklus spánku a bdění, jsou zachovány. Pacient však nemá schopnost vnímat okolí nebo reagovat na podněty.
Srovnání s vegetativním stavem
- Locked-out syndrom: Pacient nereaguje na podněty a nevnímá okolí.
- Vegetativní stav: Pacient může mít cyklus spánku a bdění a vykazovat reflexní reakce, ale bez vědomí.
Přechodná ztráta vědomí (TLOC – Transitory Loss of Consciousness) je stav charakterizovaný dočasnou ztrátou vědomí, který trvá od několika sekund po minuty. Při diagnostice se zaměřujeme na dva klíčové aspekty:
- Rychlost nástupu bezvědomí
- Rychlost návratu orientace
flowchart TD
A[TLOC] --> B{Rychlost nástupu}
B --> C[Postupná ztráta vědomí]
B --> D[Okamžitá ztráta vědomí]
C --> E[Metabolické příčiny]
C --> F[Toxické příčiny]
D --> G[Synkopa]
D --> H[Epileptický záchvat]
D --> I[TIA]
G --> J[Kardiogenní synkopa]
G --> K[Nekardiogenní synkopa]
Postupný
Charakteristika
Pacient postupně upadá do bezvědomí, často s pocity slabosti nebo nevolnosti.
- Příčiny:
- Metabolické poruchy (např. hypoglykémie): Pacient cítí hlad nebo slabost, pomalu ztrácí vědomí.
- Toxické příčiny (např. intoxikace alkoholem): Příznaky jako zmatenost nebo nevolnost přecházejí do bezvědomí.
Okamžitý
Charakteristika
Pacient náhle ztrácí vědomí bez předchozích příznaků.
- Příčiny:
- Synkopa: Rychlá hypoperfuze mozku způsobí, že pacient náhle upadne do bezvědomí, ale po pádu se rychle zotaví.
- Epileptický záchvat (tonicko-klonický): Záchvat začíná náhle, pacient upadá do tonicko-klonických křečí.
- Tranzitorní ischemická ataka (TIA): Krátkodobá ischemie mozku, zejména v oblasti mozkového kmene.
Rychlý
Charakteristika
Pacient se rychle orientuje po pádu, vědomí se obnovuje téměř okamžitě.
- Typické příčiny:
- Synkopa: Náhlá a reverzibilní ztráta vědomí způsobená hypoperfuzí mozku. Po pádu, když je hlava v úrovni srdce, se perfuze obnoví a pacient se rychle probouzí.
Pomalý
Charakteristika
Pacient je po návratu do vědomí zmatený, může být somnolentní a dezorientovaný.
- Typické příčiny:
- Epileptický záchvat (tonicko-klonický): Po záchvatu následuje postiktální zmatenost a únava, která trvá několik minut až desítky minut.
- TIA: Zvláště v případě postižení mozkového kmene může trvat delší dobu, než se pacient plně zotaví.
Synkopa je přechodná ztráta vědomí způsobená dočasnou hypoperfuzí mozku. Po synkopě se pacient rychle zotavuje. Synkopy mohou mít různé příčiny a lze je rozdělit na dva základní typy:
Způsobená srdečními problémy, zejména arytmiemi.
- Ventrikulární tachykardie: Rychlé kontrakce komor, vedoucí ke snížení srdečního výdeje.
- Bradykardie: Pomalý tep srdce (např. Sick sinus syndrom).
- Adam-Stokesův syndrom: Náhlá ztráta vědomí způsobená arytmií, která může být život ohrožující.
Způsobena poruchami vegetativního nervového systému.
- Vazovagální synkopa: Vyvolána stimulací bloudivého nervu (vagus), často u mladých lidí s nízkým krevním tlakem.
- Mikční synkopa: Objevuje se při močení, často u mužů po požití alkoholu.
- Ortostatická synkopa: Nastává při rychlém postavení z ležící polohy, např. po dlouhém ležení.
- Situační synkopa: Spouštěčem mohou být specifické situace, např. Valsalvův manévr nebo hyperventilace.
- Syndrom karotického sinu: Vyvolán tlakem na krk, např. holení, utaženou košilí nebo bezpečnostním pásem.
Při odlišování synkopy a epileptického záchvatu je klíčové posoudit následující faktory:
- Postiktální zmatenost: Po synkopě se pacient rychle orientuje, zatímco po tonicko-klonickém záchvatu může být dezorientovaný po dobu 10–20 minut.
- Poranění jazyka: Synkopa obvykle nezpůsobuje pokousání jazyka, zatímco po epileptickém záchvatu může být jazyk poraněn.
- Bolest svalů: Po epileptickém záchvatu bývá bolest svalů kvůli tonicko-klonickým křečím.
- Sfinktery: Epileptický záchvat často doprovází uvolnění svěračů, zatímco u synkopy je to vzácné.
Tato struktura s rozbalitelnými spoilery činí poznámky přehlednější a snadněji čitelné, přičemž zachovává podrobný obsah pro diagnostiku TLOC.
GCS: Nejčastěji používaná škála pro objektivní hodnocení úrovně vědomí. GCS hodnotí tři kategorie:
| Odpověď | Skóre |
|---|---|
| Spontánní | 4 |
| Na zvuk | 3 |
| Na bolest | 2 |
| Žádná odpověď | 1 |
| Odpověď | Skóre |
|---|---|
| Orientovaný | 5 |
| Zmatený | 4 |
| Nevhodná slova | 3 |
| Nesrozumitelné zvuky | 2 |
| Žádná odpověď | 1 |
| Odpověď | Skóre |
|---|---|
| Plní příkazy | 6 |
| Lokalizuje bolest | 5 |
| Flexe na bolest (decortikace) | 4 |
| Extenze na bolest (decerebrace) | 3 |
| Žádná odpověď na bolest | 2 |
| Žádná odpověď | 1 |
Bezvědomí může mít různé příčiny, které jsou rozděleny do čtyř hlavních kategorií podle strukturálního, funkčního, krevního nebo toxického původu.
Strukturální příčiny souvisejí s poškozením samotné struktury mozku, které ovlivňuje základní oblasti mozkového fungování a často vede k vážným stavům.
- 🔨 Úraz
- Přímé poranění hlavy nebo mozku může vést k bezvědomí kvůli otoku, krvácení nebo poranění mozkových struktur.
- 🦠 Infekce
- Infekce mozkových blan (meningitida) nebo mozku (encefalitida) mohou způsobit závažné poruchy vědomí.
- Nádor
- Mozkový nádor, který svou přítomností nebo růstem ovlivňuje fungování mozkových struktur a způsobuje útlum vědomí.
- 🧠 Cévní mozková příhoda (CMP)
- Ischemická nebo hemoragická CMP může vést k ischemii mozkové tkáně a následnému poškození vědomí.
Funkční příčiny bezvědomí zahrnují poruchy, které ovlivňují mozkovou funkci bez přímého strukturálního poškození.
- ⚡ Epilepsie
- Záchvaty mohou vést k přechodné ztrátě vědomí, zejména při generalizovaném tonicko-klonickém záchvatu.
- 😵 Psychogenní bezvědomí
- Stav, kdy pacient ztrácí vědomí z psychických příčin (např. disociativní porucha), bez organického poškození mozku.
Tyto příčiny zahrnují chemické změny v krvi, které ovlivňují přísun kyslíku, glukózy nebo jiných klíčových látek do mozku.
- 🍬 Hypoglykémie
- Nízká hladina cukru v krvi může vést k poruše vědomí a následné synkopě nebo kómatu.
- 🌬️ Hypoxie
- Nedostatečný přísun kyslíku do mozku způsobuje nedostatek energie pro mozkové buňky, což vede k bezvědomí.
- 🫁 Hyperkapnie
- Nadměrná koncentrace oxidu uhličitého v krvi způsobuje poruchy acidobazické rovnováhy, což může utlumit vědomí.
- 🤒 Změna tělesné teploty
- Výrazné přehřátí (hypertermie) nebo podchlazení (hypotermie) mohou mít přímý vliv na mozkovou funkci a vést k bezvědomí.
Toxické příčiny zahrnují přítomnost látek, které negativně ovlivňují mozkové funkce buď interně (endogenní toxiny) nebo externě (exogenní toxiny).
- 🤮 Vnitřní toxiny
- Jedovaté látky vznikající v těle (např. při jaterním nebo ledvinovém selhání) mohou akumulovat toxické produkty, které narušují vědomí.
- 💉 Vnější toxiny
- Externí toxiny, jako jsou oxid uhelnatý, drogy, alkohol nebo léky, mohou poškozovat nervový systém a způsobovat bezvědomí.
- ❣️ Srdeční zástava
- Specifická prioritní příčina, která vyžaduje okamžitou resuscitaci. Srdeční zástava vede k rychlé ztrátě vědomí z důvodu úplného přerušení krevního oběhu, což způsobuje nedostatek kyslíku v mozku. Tato příčina je první, kterou je třeba vyloučit nebo řešit u pacienta v bezvědomí.